23.03.2015

Češi neumějí zacházet s penězi, ale nejsou v Evropě sami

PenízeŽe na tom Češi nejsou s vlastním hospodařením nejslavněji a stále se mají co učit v zacházení s penězi, dokazuje čím dál tím víc průzkumů z poslední doby. Na druhou stranu je potřeba říct, že takový problém nemají jen oni, ale i velká část Evropanů se ve světě financí neorientuje tak, jak by měla. V poslední době oběhl médii průzkum České bankovní asociace a výzkumné agentury SC&C. Ten ukázal, že finanční gramotnost Čechů se za posledních devět let téměř nezměnila. Jak upřesňuje Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C: „Při srovnání výsledků dvou průzkumů realizovaných s odstupem devíti let, které se zabývaly úrovní finanční gramotnosti, jsme zaznamenali jen velmi mírné zlepšení. V roce 2006 činil Index finanční gramotnosti české populace v průměru 66 bodů, letos v únoru jsme dospěli k hodnotě 71 bodů.“ Průzkumu se zúčastnilo v únoru přes tisíc respondentů ve věku od 18 do 79 let formou telefonického a online dotazníku.

RPSN nebo finanční plán? – Neznám

Celkově nejsou výsledky průzkumu příliš pozitivní, Čechům chybí znalost základních finančních pojmů, ale také dovednosti jak zacházet s penězi. Neosvojili si ani správné návyky jak se chovat s penězi. Výsledkem pak často bývá neuvážené hospodaření domácností a stále častější problém se zadlužením. Zvláště nebezpečným jevem pak je, že si víc a víc lidí půjčuje na splácení svých předchozích dluhů a zamotává se tak do dluhových spirál.

Jak informuje například Deník, podíl nesplácených pohledávek se pořád zvyšuje, a s ním roste i počet exekucí. V loňském roce tak bylo vyhlášeno 878 496 exekucí na majetek fyzických osob, což je o 102 550 víc než v roce 2013. Stále více exekucí se dotýká důchodců, což není příliš pozitivní informace.

Víc než polovina lidí v průzkumu nedokázala rozlišit kreditní a debetní kartu, pětina nerozumí pojmu RPSN, který musí být ze zákona uveden u každé půjčky. Pětina účastníků průzkumu nevěděla, k čemu slouží finanční plán. Docela alarmují je fakt, že třetina lidí si nevytváří žádné finanční rezervy, téměř 80 % lidí pak spoléhá na zabezpečení formou státního důchodu. Stát ovšem stále ukrajuje z peněz, které na penze vyčleňuje a v budoucnu tak může množství z nás čekat nelehká situace. Podle ankety pracovního portálu Profesia.cz 76 procent domácností nemá dostatečnou finanční rezervu pro případ ztráty zaměstnání nebo dlouhodobé nemoci, třetina lidí dokonce žije jen od výplaty k výplatě a nemá našetřeno vůbec nic.

Chybí finanční gramotnost

Tyto problémy jasně souvisí s nedostatkem finanční gramotnosti a tedy i nedostatečným vzděláváním v tomto směru. Jak se ukázalo zejména generace nad 60 let, nemá dostatek informací a dovedností jak zacházet s penězi, stejně špatně jsou na tom mladí do 30 let. Nejlépe jsou na tom lidé ze střední generace, muži o něco lépe než ženy a obyvatelé velkých měst mají výhodu před těmi z vesnic a maloměst, nepříliš překvapivě lépe ze srovnání vyšli lidé s vysokoškolským vzděláním.

Bezesporu tak mají čeští žáci stále výrazné mezery ve znalostech a dovednostech týkajících se hospodaření s penězi. O tom informovala zevrubně už studie OECD z loňského roku. Dětská psycholožka Šárka Miková pro Deník komentovala stav výuky na českých školách: „Důležité je, aby informace nebyly předkládány klasickým frontálním způsobem, ale aby žáci byli při osvojování problematiky sami aktivní. Učitelé by měli co nejvíce využívat aktivních vyučovacích metod, spojených s modelováním reálných životních situací, které umožňují rozvíjet finanční dovednost v praxi,“

Finanční gramotnost ovšem trápí celou Evropu, v polovině března se tak ve 23 evropských státech včetně České republiky uskutečnila specializovaná osvětová akce, která pod názvem „Evropský týden peněz“ na tuto aktuální problematiku upozornila širší veřejnost. Po Čechy ale přiletěla ještě jedna nelichotivá zpráva, ukázalo se totiž, že obyvatelé sociálně vyloučených lokalit v Česku jsou ze všech středo- a východoevropských zemí bohužel ti nejzadluženější.